|
|
|
Návštěvní kniha
|
| |

Sv. Florián (zemřel r. 304)
Narodil se v Cetii (dnes Zeiselmauer u Vídně). Byl správcem provincie Noricum ve městě Lauriacum (dnešní rakouský Enns), propuštěný
ze římských legií v době vlády nepřítele všeho křesťanstva císaře Diokleciána. Byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo
římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit
mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a vyšetřující soudce Aquilinus jej nechal krutým způsobem mučit. Pod neustálým
týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu přivázali na krk mlýnský kámen a hodily ho do
řeky Enže. Jeho mrtvé tělo se zachytilo na skále, k níž podle pověsti zaletěl velký orel, i když je sám dravcem, mrtvolu sv. Floriána před ostatními dravci uchránil. Stalo se 4. května 304 n. l. Ostatky sv. Floriána pochovala
zbožní paní Valerie z Lince, odkud pak byly přeneseny dvěma jáhny do Říma. Roku 1183 byly rozděleny, část z nich byla převezena do Říma, na žádost polského krále Kazimíra a biskupa Gedeona část do Krakova jako ochrana proti
Rusům, (od té doby je patronem Polska) a z Polska byla za Karla IV. Malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Relikviář má však rovněž katedrála v Olomouci, kostely na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově
Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů. Obraz sv. Floriána se objevoval na obecních pečetidlech,
městských branách, kostelních věžích, na zvoničkách a jeho sochy se stavěly na návsích a náměstích. Na Hané ještě v minulém století hlásil ponocný: " Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna.
Odbila desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně. " Až narazíte na sochu vojáka s přilbou a nádobou na vodu v pravé ruce, jistě se bude jednat o mučedníka sv.
Floriána. Je patronem hasičů, kominíků a všech, kteří pracují s ohněm. Jeho atributem je nádoba (vědro, putýnka) s vodou, kterou hasí hořící dům. Svátek má 4. května. Každoročně se konají, i v době totality,
oslavné bohoslužby v pražském barokním kostele u sv. Jakuba.
sv. Barbora (zemřela r. 237)
Je patronkou hasičů v románských zemích (Itálie a Francie) a rovněž všech, co pracují s ohněm, tedy též dělostřelců, pyrotechniků a horníků (nejen u nás). Svátek má 4. prosince.
sv. Antonín, opat (zemřel r. 356)
Je patronem hasičů ve Vatikánu. Svátek má 17. ledna. Nezaměňovat se sv. Antonínem Paduánským, populárním sv. Antoníčkem.
".... Tolik lidí slouží nejkrásnější myšlence: pomoci bližnímu, slouží jí nadšeně a sebevědomě! Ano, je na světě ještě mnoho dobrých českých lidí !..." (Národní politika,1925)
|