Sekce
Prevence

Beaufortova stupnice síly větru

 

Stupnice pro odhad síly (rychlosti) větru bez užití přístrojů, tj. podle účinku větru na různé objekty. Udává se ve stupních Beauforta. Rychlosti větru se týkají standardní výšky 10 m nad zemí ve volném terénu.

Každý den slýcháte v televizi a rozhlase ve zprávách o počasí informace o síle větru. Pojmy jako čerstvý vítr nebo slabý vítr nejsou poetické výrazy. Tyto pojmy zavedl v 19. století Francis Beaufort[boufért].

Kontraadmirál britského námořnictva Francis Beaufort se narodil 7. května 1774 v County Meath (Irsko) v rodině reverenda Daniela Augusta Beauforta (farář v Navay) a zemřel 13. prosince 1857 v Londýně.
Od 13 let Beaufort pobýval na moři jako stevard britského námořnictva. Již od mládí měl zálibu v meteorologii; již jako kadet si ve svých 16 letech začal vést pravidelné meteorologické záznamy. Vedle informacích o síle větru obsahovaly zápisy také informace o počasí. Beaufort vytvořil vlastní kódování, kterým označoval počasí.
V červnu 1805 byl ustanoven velitelem plachetnice, která byla pověřena plavbou do oblasti zátoky Rio de la Plata v Jižní Americe. Na palubě této válečné lodi sestavil v letech 1805 - 1808 stupnici pro odhad síly větru na moři. Toto kódování bylo v roce 1833 přijato jako oficiální značení v britském námořnictvu. V roce 1935 přijala mezinárodní konference upravenou formu tohoto kódování pro výměnu meteorologických údajů. Tak zvaná Beaufortova stupnice byla v britském námořnictvu od roku 1838 povinně používána pro všechny zápisy do lodních deníků.

Jeho původní stupnice z let 1805-1808, stejně jako stupnice z r. 1838 se však týkala pouze odhadu síly větru na moři a byla rozčleněna podle počtu a druhu plachet při plavbě soudobé fregaty. (Nejnižší stupeň znamenal nemožnost plavby, nejvyšší vichřici, při níž nemohla být rozvinuta žádná plachta.) Teprve značně později byly realizovány snahy stupnici kvantifikovat i upřesnit s ohledem na vývoj lodí. Charakter povrchu moře, který umožňuje odhad síly větru podle vlnění mořské hladiny jako kritérium výskytu určitého stupně Beauforta zavedl až v r. 1927 německý kapitán P. Petersen.
Za dobu svého používání Beaufortova stupnice prodělala množství změn, které reagovaly na aktuální potřeby měření síly větru. Např. v roce 1946 International Meteorological Committee rozšířil počet stupňů na 17 (z původních 12 stupňů) a definoval stupně rozsahem rychlostí větru měřených ve výšce 10 metrů nad povrchem. Tím byla Beaufortova stupnice síly větru změněna na Beaufortovu stupnici rychlosti větru.

Stupnice je praktická, nevyžaduje použití přístrojů. Slovní označení síly větru se používá také v meteorologii.

Beaufortova stupnice

stupeňrychlost větruUzly tlak větru v kg/m^(2)
odpovídající měření v 10 m
slovní označeníznaky na soušiznaky na moři Výška vln v metrech
m/s km/h
0 0–0,20–1< 10 bezvětří kouř stoupá svisle vzhůrumoře je zrcadlově hladké< 0,03
1 0,3–1,51–51-30–0,1 vánek kouř už nestoupá úplně svisle, korouhev nereaguje malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových vrcholkůasi 0,03
2 1,6–3,36–114-60,2–0,6 slabý vítr vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje malé vlny, ještě krátké, ale výraznější,se sklovitými hřebeny, které se nelámouasi 0,13
3 3,4–5,412–197-100,7–1,8 mírný vítr listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory hřebeny vln se začínají lámat, pěna převážně skelná. Ojedinělý výskyt malých pěnových vrcholků.0,3-0,7
4 5,5–7,920–2811-161,9–3,9 dosti čerstvý vítr vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi vlny ještě malé, ale prodlužují se. Hojný výskyt pěnových vrcholků.0,6-1,2
5 8,0–10,729–3817-214,0–7,2 čerstvý vítr hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají dosti velké a výrazně prodloužené vlny. Všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt vodní tříště.1,2-2,4
6 10,8–13,839–4922-277,3–11,9 silný vítr pohybuje silnějšimí větvemi, telegrafní dráty sviští, nesnadné jest používat deštník velké vlny. Hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny. Trochu vodní tříště.2,4-4
7 13,9–17,150–6128-3312,0–18,3 prudký vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná moře se bouří. Bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří pruhy po větru.4-6
8 17,2–20,762–7434-4018,4–26,8 bouřlivý vítr láme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť, pásy pěny po větru4-6
9 20,8–24,475–8841-4726,9–37,3 vichřice menší škody na stavbáchvysoké vlnové hory, husté pásy pěny po větru, moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje viditelnostasi 6
10 24,5–28,489–10248-5537,4–50,5 silná vichřice na pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a ničí domyvelmi vysoké vlnové hory s překlápějícími a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny. Těžké nárazovité valení moře. Viditelnost znatelně omezena vodní tříští.6-9
11 28,5–32,6103–11756-6250,6–66,5 mohutná vichřice rozsáhlé zpustošení plochymimořádně vysoké pěnové hory. Viditelnost znehodnocena vodní tříští.< 14
12-17 32,7–??118–133> 6266,6–?? orkán ničivé účinky odnáši domy, pohybuje těžkými hmotamivzduch plný pěny a vodní tříště. Moře zcela bílé. Viditelnost velmi snížena. Není výhled.< 14